Umírá český jazyk?

Umírá čeština? Tato otázka mě nedávno napadla při čtení jedné nejmenované knihy, ve které se to chybami jen hemžilo. Jednalo se o jednu starší knihu, tak z roku 2007 a já si tak uvědomila, že (nejen) v knihách se objevuje čím dál více gramatických a tzv. „překlepových“ chyb. Čím to podle mého je?

Přiznávám, že i já jsem bohužel v poslední době u sebe zaznamenala jistý „úpadek“. Již několikrát jsem si všimla chyb, které jsem dříve rozhodně nedělala. Ačkoli jsem nikdy nebyla úplně nejzdatnější češtinář (má přednost je spíše slovní zásoba). Sem tam udělám nějakou hrubku, které si však naštěstí většinou všimnu, ale mým nepřítelem je interpunkce, s kterou tak nějak bojuji už od základní školy a nemůžu se toho zbavit. Ale proč nyní dělám stále více chyb? U mě je to nejspíše tím, že teď celkem málo píšu na počítači a o papírové formě ani nemluvě. Většinou když někde jsem a potřebuji si něco vyhledat, zaznamenat nebo nemám prostě čas či náladu zapínat počítač, či hledat tužku a papír, často používám mobil. A to je podle mého jeden z faktorů, které tento „úpadek“ hodně ovlivňují.

V prvopočátku knih jiná než psaná forma textu neexistovala. Ti, kteří uměli číst a psát a používat tedy jazyk v jeho psané formě, byli většinou velmi vzdělaní. Jiná možnost (kromě ústní) komunikace nebyla a proto ti, kteří to uměli, psali na papír velmi často. Po té, co byl vynalezen knihtisk, se samozřejmě stále hodně psalo rukou, protože na knihtisk každý neměl finance. Ovšem těch, kteří uměli číst a psát, již bylo mnohem více, ale stále to byli velmi vzdělaní lidé a jazyk se používal na dále na kvalitní úrovni. Čeština v psané formě se tedy používala často a z toho vyplývá, že ji lidé uměli mnohem lépe a objevovalo se méně gramatických chyb. Podle mého přišel hlavní zlom s pokrokem techniky.

Od doby, kdy byl vynalezen počítač, uběhlo už pěkných pár let, i když to vlastně není až tak dávno. Ale jak technika pokročila, lidé se začali čím dál tím víc omezovat na elektronickou komunikaci. No přiznejte si, kdy jste naposledy (když nepočítáme školu či práci) vzali do ruky tužku a papír a napsali jste více než jednu stranu rukou? Abych řekla pravdu, já už opravdu dlouho ne.

Dalším zlomovým bodem je také nástup a využívání sociálních sítí. Na facebooku a dalších sociálních sítích čím dál více narážíme na gramatické chyby a bohužel se jimi nevědomky necháváme ovlivňovat. Naše mysl si totiž ráda tyto chyby „ukládá“, my je tak „okoukáme“ a aniž bychom si to uvědomili, začneme je dělat taky. Nejvíce znatelné je to právě tehdy, kdy k těmto účelům využíváme mobilní telefony, které jaksi „vybízí“ více k tomu dělat chyby, ať už je to způsobeno špatnou autokorekcí telefonu, či tím, že na menší obrazovce se chyby snáze přehlédnou.

Dalším problémem, který se týká knih je způsobený kvalitou překladatelů a korektorů. I když i tento bod souvisí s těmi předtím. Najít kvalitního korektora či překladatele může být opravdu oříšek. Je však jasné, že jsou to také jen lidé a vzhledem k rozsahu textu a té spoustě nových děl se může přehlédnout každý. Nicméně mi připadá, že čeština opravdu trochu upadá. Vidím to na sobě i na okolí a těžko říct, zda bude tento stav trvat i nadále. Je možné, že se časem český jazyk úplně změní. Jako takový má příliš pravidel a výjimek a dá se považovat za jeden z nejtěžších jazyků. Kdo ví? Třeba časem z dosavadních pravidel zbude jen hrstka nebo naopak přijde „revoluce“ a čeština se začne používat mnohem lepším způsobem. Jisté však je, že bychom se ji měli snažit nějakým způsobem udržovat, protože čeština je dle mého krásný jazyk a byla by škoda ho nechat zaniknout. A co si o této problematice myslíte vy? :-)